Co je trestný čin a kdy už nejde jen o přestupek?

18. 5. 2026

Slovo „trestný čin“ používáme poměrně často, ale z právního hlediska nestačí, že je nějaké jednání špatné, škodlivé nebo morálně odsouzeníhodné. Aby šlo skutečně o trestný čin, musí takové jednání splňovat podmínky stanovené trestním zákoníkem.

Trestným činem je protiprávní čin, který zákon výslovně označuje za trestný a který naplňuje všechny znaky konkrétní skutkové podstaty. Jinými slovy: nestačí, že někdo způsobil škodu nebo se zachoval nečestně. Je třeba posoudit, zda jeho jednání odpovídá tomu, co zákon popisuje jako trestný čin.

Trestný čin, nebo přestupek?

V praxi bývá důležité rozlišit, zda jde o trestný čin, nebo pouze o přestupek. Přestupek je také protiprávní jednání, za které může hrozit sankce, například pokuta, ale zpravidla je méně závažný.

Typickým příkladem je krádež. Ne každé odcizení věci se automaticky řeší jako trestný čin. Záleží například na výši škody, způsobu provedení, opakování jednání nebo dalších okolnostech.

Jak se trestné činy dělí?

Základní dělení trestných činů je na přečiny a zločiny. Přečiny jsou méně závažné trestné činy. Patří sem všechny nedbalostní trestné činy a také úmyslné trestné činy, u nichž horní hranice trestu odnětí svobody nepřevyšuje pět let. Zločiny jsou závažnější a zvlášť závažné zločiny představují nejpřísněji posuzovanou kategorii.

Co musí být u trestného činu naplněno?

Aby bylo možné říct, že se stal trestný čin, musí být naplněny jeho zákonné znaky. Skutková podstata zahrnuje například to, co pachatel udělal, jaký následek způsobil, proti čemu jednání směřovalo a zda jednal úmyslně, nebo z nedbalosti.

Důležité je i zavinění. Obecně platí, že k trestní odpovědnosti je potřeba úmysl, pokud zákon výslovně nestanoví, že stačí nedbalost. Někdy však mohou nastat okolnosti, které protiprávnost vyloučí, například nutná obrana nebo krajní nouze.

Promlčení a rejstřík trestů

U některých trestných činů může po určité době dojít k promlčení. To znamená, že stát už pachatele nemůže za daný čin potrestat. Promlčecí doby se liší podle závažnosti jednání a u některých nejzávažnějších činů promlčení vůbec nepřichází v úvahu.

Pokud je člověk pravomocně odsouzen, záznam se může objevit v rejstříku trestů. Ten může mít praktické dopady například při hledání zaměstnání. Za splnění zákonných podmínek je však možné požádat o zahlazení odsouzení.

Jak to tedy je?

Trestný čin není každé nesprávné jednání. Musí jít o čin, který zákon označuje za trestný a který naplňuje všechny potřebné znaky. V praxi proto vždy záleží na konkrétních okolnostech: na způsobu jednání, míře škody, zavinění i následcích.